
Riesling Report
Riesling Report
Dlouho jsem přemýšlel, co bude námětem našeho prvního článku. Když jsme se tento víkend dostali ke srovnání některých rieslingů z naší nabídky, bylo mi hned jasné, že to bude téma pro článek. Osud tomu chtěl, že první článek je o nejoblíbenější bílé odrůdě v naší firmě. V úvodu si přečtěte report ze srovnávací degustace některých rieslingů z naší nabídky a poté se, doufám, dozvíte něco nového o této nesporně zajímavé odrůdě.
Do srovnání jsme nominovali 5 vzorků buďto nově zařazených do nabídky, nebo nových ročníků, které se nám dostaly do ruky.
1) Domäne Wachau Steinfeder Terrassen 2009 (Rakousko)
2) Sommerpalais Mosel 2009 (Německo)
3) Weingut Petri Spätlese 2008 (Německo)
4) Rudi Woditschka 2008 (Rakousko)
5) Johner Estate 2008 (Nový Zéland)
Domäne Wachau Steinfeder Terrassen 2009
Oblast Wachau má vlastní klasifikaci vín ve třech kategoriích Steinfeder, Federspiel a Smaragd. Vína kategorie Steinfeder se vyznačují nízkým obsahem alkoholu do 11,5 %, lehkostí, svěžestí, jemným aroma a jiskrnou kyselinou. Z těchto důvodů byl zařazen na začátek degustace. Tento základní riesling Domäne Wachau má jemné aroma květů bílých růží a limetky, pevná kyselina předurčuje toto víno coby ideální doprovod k jídlu nebo jako letní pití. Pokud budete pořádat hostinu, vřele doporučujeme užívat tento riesling mezi jednotlivými chody místo vody :). Skvěle revitalizuje vaše chuťové pohárky.
Sommerpalais Mosel 2009
Slunce v názvu = slunce v láhvi. O poznání vyzrálejší riesling než předchozí. Ve vůni svěží limetka, broskev a zralé žluté ovoce doplněné moselskou mineralitou. V chuti je šťavnaté, vyzrálé a osvěžující. Na patře velmi jemně strukturovaná kyselina, hodně ovoce, krásně pitelné víno. Příjemné překvapení.
Weingut Petri Spätlese 2008
Nejkomplikovanější víno dnešního večera. Ze začátku velmi stydlivé víno, které potřebuje svůj čas, aby ukázalo, co v něm je. V průběhu degustace jsme se k němu opakovaně vraceli a pokaždé ukázalo něco nového ze svého charakteru. Celkově je to víno vyvážené, harmonické, pochází z Falce a my mu držíme palce.
Rudi Woditschka 2008
Rudi je třída, o čemž už ví nejen v Rakousku, jmenovitě ve Weinviertelu v Dolních Rakousích. Tak jako sám Rudi je jeho riesling srdnatý a otevřený. V barvě slámově žluté, vůně vyzrálé s tóny lesního medu a meruňkové marmelády, chutě minerální a šťavnaté, vyvážené. Výrazné víno, které nemůžeme než doporučit.
Johner Estate 2008
Úplný nováček se stal vítězem dnešního večera. Ačkoliv nepatříme k zastáncům sladkých vín, tento polosuchý riesling z Nového Zélandu předčil naše očekávání. Kombinace limetky, exotického ovoce papáji, zeleného jablka a tuny minerality nás vystřelila kamsi do oblak. Víno má obrovský charakter, čistou duši a šťastných 13g zbytkového cukru. Vinice jsou v relativně teplém mikroklimatu a půdní složení je aluviální – dnes vyschlé říční řečiště.
Riesling, také Rheinriesling, česky ryzlink rýnský je bílá odrůda révy vinné pocházející, jak název napovídá, z oblasti Rýna. Odrůda je to velmi aromatická s převažujícími květinovými a mandlovými tóny a vysokou kyselinou. Používá se pro výrobu suchých, polosuchých, sladkých i šumivých vín. V drtivé většině je riesling jednoodrůdové víno, jen výjimečně zraje v dubových sudech. Tato odrůda je 20. nejrozšířenější na světě s necelými 49.000 ha osázené plochy a její podíl, což nás těší, roste. Co do významu kvality ovšem riesling patří do TOP 3 společně se chardonnay a sauvignonem blanc. Riesling je odrůda velmi citlivá na prostředí, ve kterém roste (terroir), tzn. že charakter každé láhve je přímo ovlivněn místem původu.
Rieslingy se většinou pijí mladé, kdy jsou aromatické a ovocné s vůněmi po zeleném a červeném jablku, grepfruitu, broskvích, medu, růžových květech nebo čerstvě nasekané trávě a obvykle s živou chutí díky množství kyselin. Na druhou stranu právě kvalitní přírodní kyselinka a rozsah chutí umožňuje rieslingům dlouhodobé zrání. Známa jsou vína stovky let stará experty vysoko hodnocena. Ještě delší životnost než suché rieslingy mají rieslingy sladké, u nichž vysoká hladina cukru působí jako dodatečný konzervant. Běžná doba lahvového zrání bývá 5-15 let u suchých, 10-20 let u polosladkých a 10-30+ let u kvalitních sladkých rieslingů, jako jsou například německé Trockenbeerenauslese.
Z pohledu vinaře je produkce kvalitního rieslingu vždy velká výzva. Jemný charakter hroznů vyžaduje šetrnou manipulaci při sklizni, aby se předešlo narušení slupky, což by zvýšilo obsah tříslovin v moštu a tím by se porušila rovnováha delikátních chutí, kyseliny a minerality. Riesling navíc patří k pozdně dozrávajícím odrůdám, nezřídkakdy se sklízí až v listopadu, kdy vinařům dělají vrásky na čelech podzimní deště. Mimoto tato odrůda potřebuje klima, které jí dovolí dlouhé, pomalé, ale stabilní zrání a výnosnost patří vůbec k nejnižším ze všech odrůd. K výrobě kvalitního rieslingu se výnosy ještě dále snižují, aby se aromatické látky v hroznech koncentrovaly, a tak se obvykle sklidí pouze 1kg hroznů (1-2 kusy) z jednoho keře.
Technologický postup výroby je taktéž náročný, protože vyžaduje řízené kvašení při nízkých teplotách 10-18°C a studenou stabilizaci při teplotě těsně nad bodem mrazu. Zdrojem vůní a chutí ve víně jsou těkavé chemické látky, které se tím víc uvolňují a ztrácí z hroznů a moštu, čím vyšší teplotě jsou vystaveny. Charakter a jemnost těchto látek v případě rieslingu je důvodem, proč je nízká teplota tak důležitá při jeho výrobě. Na druhou stranu nízké teploty znamenají mnoho rizik při výrobě zejména pro kvasinky, které přeměňují cukr v alkohol, ale to by bylo téma minimálně na další článek.
Jednoduše jsou rieslingy velmi náročné, vyžadují precizní trpělivou práci vinaře a za to se nám odvděčují výjimečným zážitkem. Paradoxně patří k těm levnějším vínům, proto, kdo chcete prvotřídní pití za málo peněz, riesling je vaše volba!
Riesling je všestranné víno pro kombinaci s jídlem díky rovnováze cukru a kyseliny a množství provedení. Hodí se dobře k rybám i vepřovému a je jedním z mála vín, která se vyrovnají silným kořeněným chutím asijské kuchyně. Využití jako aperitiv, digestiv nebo dezertní víno je nasnadě. Vysoká kyselost nebo sladkost rieslingů může sloužit jako vyrovnávací prvek k velmi slaným pokrmům. Suché varianty se doporučují podávat při teplotě 11°C, sladší typy teplejší.
TIP: V Německu se někdy riesling používá při vaření zelí, jelikož potlačuje jeho silnou vůni.

